Cesta

Uvědomil jsem si, kolik zodpovědnosti převzal můj Mistr v ženském aspektu nekonečné Moudrosti na sebe, když mne přijal za svého žáka. Neboť když opravdový učitel přijímá svého žáka, přijímá také všechny jeho nedokonalosti. Je to cesta, která není ohraničená jen tímto životem. Na oplátku, když je i žák opravdový a upřímný, uvědomuje si energii, které se Mistr vzdává, aby mu pomohl a snaží se tuto hladinu nějakým způsobem vyrovnat dle svých možností, ale i schopností. Energie by nikdy neměla proudit pouze jedním směrem, ale vždy by měla být vzájemně obohacující a vyvážená. Jen tehdy může proudit plnohodnotný vztah mezi učitelem a jeho žákem. 

Ale tento článek nebude jenom o učiteli a jeho žáku. Bude také o nádherné cestě objevování, o poznávání a procítění různých energií. Žák se s absolutní důvěrou  otevřel a odevzdal svému učiteli a to ve chvíli, kdy se tak mělo stát. Učitel byl požádán žákem o pomoc a Mistr žáka přijal. Vždy je to veliký závazek a zodpovědnost Mistra přijmout žáka, protože je to právě Mistr, který dává vnitřní slib Absolutnu, že žáka dovede k nějakému významnému duchovnímu checkpointu. Nemohu říct k cíli cesty, protože ve skutečnosti není začátku a není ani konce cesty. Mistr chápe všechny žákovi nedokonalosti, protože si jimi sám prošel. Avšak vztah mezi učitelem a jeho žákem není konstantní, někdy se role prohodí, kdy se žák stává Mistrem a Učitel jeho žákem. Potom jednou přijde čas, kdy dojde k nejvyššímu naplnění účelu mistrovství a žákovství, kdy se nakonec tyto role stírají a zůstává jen čistá jednota – vědomí a blaženost… 

A tak se Mistr a žák setkali na vnější úrovni.  Na té vnitřní si již dávno porozuměli. Zpočátku se sice žák obával setkat se se svým Mistrem na vnější úrovni, ale tam, kde je otevřenost a upřímnost a vzájemné porozumění, tam nemůže nikdy dojít k nedorozumění a k nesouladu. Energie tehdy plyne naprosto volně a přirozeně. Mistr musel vydat mnoho energie, protože odšoféroval celou cestu tam a zpět. Žák zde Mistru nebyl nijak nápomocný, neboť se nikdy nenaučil řídit auto. A tak se zde nastínila opět krásná paralela mezi Mistrovstvím a žákovstvím – žák se plně odevzdává do rukou Mistra se vší svou důvěrou v jeho řidičské schopnosti a Mistr tím, že přijímá svého žáka do svého auta, vnitřně přijímá i zodpovědnost, že svého žáka bezpečně převeze přes všechny silniční nástrahy a překážky z bodu A do bodu B. Takže na jedné straně je žákova odevzdanost, důvěra a otevřenost svému Mistru a na druhé straně je Mistrova zodpovědnost za bezpečí žáka. Jak však bylo vzpomenuto výše, je důležité vyrovnávat hladinu vydané energie. To je zase povinností upřímného žáka vracet Mistru část jeho vydané energie. 

Potom žák a jeho Mistr potkali Mistra jejího Mistra:-) A žák pozoroval nádherný, čistý, upřímný a nejpřirozenější tok energie mezi nimi. Úžasný souzvuk dvou lidí, kteří se velmi dobře znají. Potom její vlastní Mistr měl za úlohu pomoct jejímu žáku s vyspořádání se s jeho minulostí a ukázat mu důležité vhledy. Žák si všiml, že v prostoru, kde se nacházeli, rezonovala nesmírně silná energetická odezva. Prostor dýchal velmi léčivou energií. Žák také ucítil obrovskou energii vycházející z jistého trojobrazu. Ta energetická síla byla tak veliká, až žák pocítil v duši mírný otřes. A potom následovala terapie. Velmi výživná komunikace dvou lidí. Žáku bylo ukázáno několik velmi důležitých vhledů. Nakonec i slzy vytryskly, zarosily oči a pohladily duši žáka.

Potom žák a jeho Mistr a Mistr jeho Mistra šli na přednášku jednoho výjimečného člověka. Tam si žák uvědomil, že existuje něco jako rezonance, že všechno má svůj rytmus a že vše vibruje. Je sice pravdou, že se žák trochu ztrácel a nedokázal zachytávat jednotlivé myšlenky přednášejícího, což bylo způsobeno živým, simultánním překladem. V těchto chvílích se žák zcela vědomě zaměřil na energetické vyciťování svého Mistra v ženském Jménu a Tvaru. Žák se koupal v nádherné, světelné, léčivé, čisté, energizující, ochranné a především lásky-plné auře své Učitelky. Tento zážitek se stal pro žáka něčím jedinečným, opravdovým a neskutečně nádherným! Slovy se nedá ani vypovědět, jak nádherným zážitkem to pro žáka bylo. Žák cítil neskutečný proud lásky, blízkosti a vzájemného porozumění. Bylo to velmi, velmi příjemné!

A potom nastal večer a návrat domů. Mistr šoféroval a ukazoval svému žáku krásu měsíce. Potom Mistr odkryl klenbu svého auta, aby se před jejím žákem objevila krása nebes. A žák zvedl hlavu a díval se na nebe… a ve svém srdci viděl lásku svého Mistra.