Jaká může být láska?
- Datum: 11 července, 2015
- Autor: malé srdce
- Rubrika: Myšlenky
0

Až příliš často cítíme ve své duši, že nám něco schází. A při tom by stačil jen malý kousíček opravdové lásky, který však nepřichází. Co dělat, když láska nepřichází a slzy podobné kapkám deště nám hladí tvář? Co dělat, když srdce chce milovat a nenalézá pochopení? Co dělá srdce srdcem a kolik lidskosti se do něho vejde? Jaké tajemství ukrývá v sobě schopnost milovat? Až příliš lehce pohřbíváme něčí srdce ze strachu, že nás spoutá a při tom by stačilo jen milovat bez příměsi ega. Ó, jaká svobodná by byla lidská láska a kolik čistoty by v ní bylo.
I taková může být láska. Láska je jako roční období. Je jarem, kdy v nás láska rozkvétá, jako se květ rodí k novému procitnutí; Je jako léto, kdy naše srdce tančí samou radostí, až máte pocit, že hvězdy jsou tak blízko, až se jich můžete dotknout – je to období souznění a vřelého porozumění; Je jako podzim, kdy nás zalévají slzy melancholie a v duši něco odumírá, jako to podzimní listí; Je jako zima, kdy odumíráme svým citům, kdy ztrácíme to, co jsme tolik milovali. Vše je studené a srdce tak strašně opuštěné. To jsou chvíle, kdy nevěříme na nové procitnutí… Takové je roční období lidské lásky.
Taková roční období mohou být uskutečněna v jednom měsíci… Takový rok však také může trvat celou věčnost. Zima končí, umíráme… ale jaro začíná, pokud dovedeme v pláči otevřít oči. A pokud ne, může zima trvat celou věčnost… Ale milovat za to stojí! I kdyby to byl jen zlomek sekundy opravdové opětované lásky a pak věčný chlad a mráz… tak to za to stálo! A kdyby tohle lidé věděli, nebylo by v lásce žádné ego. Nebylo by tam nic jiného než opravdová láska…
Další články:
Krásu vnímám především srdcem. Naše oči mnohdy nevidí krásu, která se ukrývá před naším fyzickým...
Dřív jsem pomýšlel na nějakou rychlou smrt. Ale člověku se umírá těžko. Teď prostě umřít nemůž...
Je těžké vidět krásu a barevnost každého dne. Ale není to zcela nemožné. Vyžaduje to však metamo...