Zobrazena hudební verze.
Přežily přílivy i odlivy,
aby křupaly pod chodidly,
skořápky lastur — slabiky moře.
~
Vy obílené hroby,
ve vašich ruinách
ještě hučí,
hučí vlny.
~
V kageškách spirál
smrt zavírá —
zavírá otevřené kruhy.
~
Kruh za kruhem
pečetí letokruhy.
~
Ještě mě kolébej,
kolébej mě, moře.
~
Ještě mě nevydávej břehu.
~
Ještě mě polykej,
polykej
v těch slaných ústech.
~
Jsem rybářem.
~
Na mólu pod majákem
vítr převrací směry.
~
Jedna loď mizí,
druhá se vrací.
~
V sítích se třpytí
měsíční šupiny.
~
Ráno vytahuji sítě.
~
Vidím tě
v každém oku vody.
~
Občas místo ryb
vytahuji
zdrobněliny.
~
Ještě mě kolébej,
kolébej mě, moře.
~
Nevydávej mě břehu.
~
Ještě mě schovej —
schovej ve své hloubce.
~
Slunce je v ústupu
a ticho u hlubiny.
Jsem starší než kamínky,
kamínky kameny.
~
Drolím se,
drolím do příští vlny.
~
Ještě mě kolébej, moře.
~
Ještě mě kolébej,
kolébej...
~
Ještě mě —
kolébej —
ještě mě...
~
Ještě mě líbej, moře.
Nech mě být pěnou
na tvých rtech.
~
Líbej mě, líbej, moře,
ať zapomenu na břeh.
~
Zpívej mi, zpívej, moře —
jejím hlasem.
~
Ještě mě kolébej, moře.
❦