Vězněm své lásky

Jsem v tolika proměnách, neustále se měnící, ztrácející se a zase nalézající. Jsem věčné Světlo plující nekonečností. Kdo mě může zastavit? Kdo zastaví proud mé Lásky? Pronikám vámi a vy pronikáte mnou. Ještě tolikrát zemřu z lásky k vám. Nikdo mě nikdy nezachytí, ale budete mě přesto nalézat v kapičkách ranní rosy, i v slze srny; v červáncích usínajícího nebe, v očích opuštěného dítěte; budete mne nalézat a zase ztrácet v tolika proměnách, v každé slze, v každém pláči, v každém chvějícím se stéble trávy i v úsměvu vašeho srdce. A v mnoha očích budu zářit jako tisíc sluncí.