Rozhovor s Nadvědomím 2
- Datum: 24 března, 2016
- Autor: malé srdce
- Rubrika: Dialogy
- 1
malé srdce Nadvědomí |
---|
Kde je nebe, můj Milovaný Božský Příteli? |
Nebe je tam, kde je Tvé srdce. Pokud hledáš nebe, podívej se kde se nachází tvé srdce. Pokud namísto nebe hledáš Mne, Já budu Tvým nebem a dám nebi všechnu krásu hvězd. Avšak pokud hledáš jen marnost nad marnost, budu pro tebe jen prázdnou marností a ničím jiným. Pohleď na otevřené nebe svou vírou ve Mne a Já dám tvým očím světlo, aby vidělo mé vlastní Světlo. Vždyť jsem řekl, že pokud nebudete jako děti, do Království Božího nikdy nevstoupíte. Dítě nepřemýšlí o své lásce, ono chce pouze milovat bez toho, aby za to chtělo na oplátku také lásku. A tím více se mu dostává Mé lásky, protože ne podle lidských měřítek je hodnocena pravá láska, nýbrž podle Božských měřítek je láska hodnocena na vahách života! |
Jak mohu mít srdce schopné takové lásky, ó můj Milovaný? |
Když své srdce naplníš jen jedinou živou Myšlenkou na Mne a tuto Myšlenku - Cit rozvineš do úplné odevzdanosti pravé víry, přitáhneš si Mne do své vlastní svatyně prosycené kadidlem tvé nejněžnější vůně, které neodolám a vřele přijmu toto tvé nejupřímnější obětování. Tak si Mne zcela podmaníš a už nikdy neuzříš smrti! |
Co je to věčný život? |
Věčný život je neustále se rozšiřující prostor tvé duše, který v sobě již nese semínko věčnosti. Až základ, který je přítomen v tom semínku, dojde naplnění, tvá vlastní smrt stane se znovuzrozením a toto znovuzrození je věčným životem. |
Proč člověk musí zažívat tolik bolesti a trápení? |
Aby se stal lehkým jako anděl a vylétl z hmoty stejně, jako motýl vylétává z kukly, až přijde jeho čas. I když ve světě hmoty člověk zažívá mnoho bolesti, může se nad tuto bolest povznést a být ve svém srdci blažený. To se stává tehdy, když se duše stane spojnicí mezi hmotou a duchem. |
A proč je v člověku tolik strachů? |
Protože žije pro to hmotné a zapomíná že je Duchem. Vždyť vše světské a hmotné je pomíjivé již svou přirozenou povahou a proto i člověk pokud je upnutý na to pomíjivé, podléhá strachu ze zániku a z pominutelnosti. Nemůže tomu být ani jinak, neboť přijímá z iluze všechny své klamné strachy a stává se svým vlastním vězněm. |
Jaká hlubina se ukrývá v člověku? |
Hlubina dokonalosti, která je věrným odrazem dokonalosti Boží. Avšak hlubina každého člověka je jiná. Představuje to jedinečné, co člověka odlišuje od druhého člověka a přesto je dokonalost jednoho i dokonalost druhého ve vzájemné Jednotě a Harmonii s Božím Světlem Prapodstaty. Proto dokonalost jednoho je dokonalostí druhého a jak jeden, tak i druhý vycházejí z Prvního. |
Nejnovější komentáře