❧
Autorské slovo
S pokorou předkládám čtenáři svou dramatickou rozhlasovou hru pro čtyři hlasy o dvou nenarozených sestrách, z nichž jedna přežívá za cenu té druhé. Hudební nahrávka obsahuje zhudebněnou verzi hry.
Hlas 1
Cítím tě všude.
Jsi tak blízko.
Hlas 2
Nikdy jsem nebyla sama.
Hlas 1
Nikdy nebudeš sama.
Potkáváme se celou věčnost.
A teď tě musím sníst.
Hlas 2
Co to šeptáš?
Neslyším tě přes tlukot srdce.
Hlas 1
Nic, lásko, jen že tě mám ráda.
Tak moc, že tě nenechám odejít.
~
Hlas 2
Jsem unavená, ale šťastná.
Cítím, jak mě objímáš zevnitř.
Hlas 1
To není objetí.
Mé buňky požírají tvoje.
Promiň!
Hlas 2
Proč mi je zima?
Držíš mě tak pevně, a přesto mrznu.
Hlas 1
To není zima.
To tě moje tělo tráví.
~
Hlas 2
Chci spát.
Budeš tu, až se probudím?
Hlas 1
Už se nevzbudíš.
Ale budu tu.
Navždy.
Hlas 2
To je hezké…
že spolu zůstaneme…
Hlas 1
Miluji tě.
Až z tebe nic nezůstane.
Budeme jedna.
~
Matka
Cítím vás obě,
má děťátka,
dva malé životy.
Nebo… počkat…
Včera jste kopaly obě.
Dnes jen jedna!
Hlas 1
Slyšíš ji?
Brzy začne plakat!
Hlas 2
Co se děje?
Jsem tak slabá…
Hlas 1
Musím tě dojíst,
než si všimne.
~
Matka
Doktor říkal, že jste obě zdravé.
Dnes našel jen jedno srdce.
Kde jsi?
Necítím tě.
Hlas 1
Skoro hotovo.
Zbývají jen tvoje prsty.
Hlas 2
Je tma.
Byla tu vždycky taková tma?
Hlas 1
Tiše.
Nesmějí nás od sebe oddělit.
~
Matka
Jedu do nemocnice.
Prosím, vydržte,
moje miminka!
Hlas 1
Neboj se, mami.
Jedna z nás vydrží.
Matka
Kde je moje druhé dítě?
Co se děje?
Kde je moje druhé dítě?
Doktor
Nebyl to samostatný plod.
Matka
A čí bylo to druhé srdce?
Doktor
Uvnitř prvního rostlo druhé tělo.
Zuby.
Vlasy.
Kost.
A malé srdce,
které už nebije.
Matka
Nádor?
Doktor
Teratom…
možná plod v plodu.
Hlas 1
Ne…
já jsem živá…
Měla jsem sestru.
Milovala mě.
Teď je celá ve mně.
Matka
Moje miminko…
Co to říkáte, doktore?!
Doktor
Není tu druhé dítě.
Jen jeho tvar.
Matka
NE!
Musí tu být!
Cítila jsem ji!
Doktor
Je mi líto…
~
Hlas 1
Neplač, maminko.
Já jsem tvé miminko.
Byla jsem děťátko.
Teď jsme jedna.
Nevím, co jsem.
Já nejsem nádor.
❦