Rozhovor s Alue
- Datum: 05 června, 2012
- Autor: malé srdce
- Rubrika: Dialogy
2
Ahoj Alue,
četl jsem již několik rozhovorů s Tebou a byly to otázky jistě přínosné a velice zajímavé. Avšak nebyly to zrovna otázky, které zajímají mne. Můj blog je laděný poeticko – duchovně – filosoficky, který se ve větší míře zabývá duchovními otázkami, otázkami tak starými jako je samo lidstvo. Hledající zkoumá a hledá, kde se jen dá. Hledající zachytává jednotlivé útržky odpovědí a z nich si skládá obraz, ve kterém by mohl být otisknut jakýsi náznak Pravdy. Proto i mé otázky budou převážně duchovního charakteru. Pokud mou nabídku přijímáš, tu jsou mé otázky. Rád bych Tě poznal a dal možnost poznat Tě i Tvému čtenáři z tohoto úhlu pohledu.
| malé srdce: Co si myslíš o duchovnu jako takovém a co pro Tebe konkrétně duchovno znamená? |
| Alue: Duchovno je zprofanované slovo, jen další náboženství. Vyhýbám se takovým pojmům, protože vím, co se za nimi skrývá. Já osobně se nepovažuji za duchovně žijícího člověka, žiji podle zákonů vesmíru a to tak, jak nejlépe a nejhodnotněji umím. Jestli mé počínání někdo nazve duchovním, je to jeho názor. |
| malé srdce: Jaký smysl má pro Tebe víra a v co věříš Ty osobně? |
| Alue: Víru považuji za základní kámen hodnotného života. Člověk, který nevěří v nic, je ochuzený, bloudí a nevidí dál, než za ,,svoji“ hmotu. Začít v životě na něco vyššího věřit, ať už je to cokoliv, je začátek a základ, který tě postupně může dovést k pravdě, která udělá tvůj život naplněným. Ovšem pozor, mezi ,,věřit“ a ,,vědět“ je obrovský rozdíl a lidi nezajímá, v co věřím, ale co VÍM. Já nevěřím, ale vím, že vesmír se řídí určitými zákonitostmi, které je nutné znát, pochopit a ctít, protože potom se ti otevře celý zbytek mozaiky vědění. Ctím ve všech směrech také sílu a schopnosti lidské bytosti, tedy i sebe. |
| malé srdce: Mnozí lidé Tě ale budou stále podkopávat, protože oni nevědí, ale pouze věří. Zatímco Ty víš, oni se zmítají v nevědomosti, a proto na Tebe budou často útočit, protože Ti nebudou schopni porozumět. Nemáš z toho tak trochu strach? Nemáš strach z toho osamocení? Vždyť právě lidé, kteří často předstihli svou dobu svým poznáním a svými vědomostmi, byli neustále napadáni těmi, kteří nebyli schopni pochopit pravdu. Nebojíš se té temnoty? Dává Ti Tvá vnitřní síla i odvahu to všechno přijímat? Necítíš někdy hněv či nenávist vůči těm, kdo se snaží Tvou práci napadat a Tebe ubližovat? |
| Alue: Ne, necítím. Pokud jdeš proti zákonům vesmíru, jdeš pouze sám proti sobě. Možná jsem něco předběhla, možná se občas cítím smutně z toho, že mi často lidé nerozumí, ale nejsem sama. Mám lidi, které miluji a kteří milují mě. Taky každý den cítím vděk těch, kteří mají rádi to, co pro ně dělám. A to je důležité. Nevnímám nesouhlas ostatních lidí jako něco temného, nebo něco, čeho bych se měla bát. Každý ať si jde svou cestou. Já si jdu tou svojí a ostatní lidé mají stejné právo, jako já, vybrat si, čemu budou a nebudou věřit, nebo k čemu budou a nebudou směřovat. |
| malé srdce: Jaký je Tvůj pohled na náboženství? |
| Alue: Beze sporu velmi ošklivý. Mé zkušenosti zahrnují mé dětství do dvanácti let, kdy jsem se setkávala se stovkami lidí, kteří se vždy hlásili k určitému náboženství, ale jedno měli všichni společné, nebudu raději říkat, co to bylo. Náboženství se může stát dobrým začátkem při hledání, ale většinou se stane pastí, ve které uvízneš a nedostaneš se dál. Je to skvělý způsob, jak manipulovat svými ovečkami přes strach a vysávání energie. |
| malé srdce: Pamatuji si, když jsem Ti kdysi napsal jeden mail na toto téma a napsal jsem Ti docela dlouhý mail, Tvou krátkou, velmi stručnou odpovědí jsem byl otřesen. Mám teď prostor a tak Ti to chci říct, abys věděla, že Tvé odpovědi, ať už jsou jakékoliv, pomáhají. Tvou odpovědí jsem zůstal doopravdy otřesen, protože jsi ve mně zbořila to, na co jsem si tak zakládal. Byla to má past a ještě stále je. Není snadné se z toho vymanit. Avšak tím co jsi mi napsala, jsi ve mně zasela důležité semínko pro budoucnost. A jednou to Tvé semínko v mém srdci přinese své plody. Jak vlastně pracuješ s otázkami, které Ti posílají lidé. Pracuješ intuitivně nebo se radíš se svými jemno-hmotnými přáteli? |
| Alue: Napíšu to, co mě trkne po přečtení. Když mám někdy problém složit si v hlavě odpověď, vytisknu dotaz a jdu s ním za tím, o kom vím, že je moudrý a že mi pomůže dobrat se k závěru, ze kterého nakonec hodnotná odpověď vznikne. Jindy, když to tak cítím, zase vytáhnu pro nápovědu vykládací karty. Mám mnoho balíčků k dispozici a ty mi taky skvěle nastíní podstatu problému. Tam už přicházejí ke slovu andělské bytosti, ale nedělám to často. 95% všech e-mailů zodpovím hned po přečtení, nemám s tím problém. |
| malé srdce: Jaký byl Tvůj nejvýznamnější duchovní zážitek? |
| Alue: Chvíle, kdy jsem si uvědomila, že sama sebe miluji, že mě miluje i Vesmír a že dokážu všechno, za čím půjdu. Jakmile mi to došlo, přestala jsem se potácet v nicotě, ale našla jsem pevnou půdu pod nohama, kterou jsem si nenechala vzít, ať už se dělo cokoliv. Můžeš zažít prozření a zážitků, jako nikdo, ale pokud si nevěříš, je ti to k ničemu, nikam se s tím nedostaneš. |
| malé srdce: To je tak nádherná a hluboká odpověď, která mi vehnala do srdce proud mohutné energie! Víš, přiznám se, že jsem čekal nějaký konkrétní duchovní zážitek a takovouto odpověď jsem vůbec nečekal. Ani jsem na ni nebyl připravený. Většina lidí by na ni odpověděla opisováním toho kterého duchovního zážitku, ale Ty ne. Tvá odpověď je vlastně základem, ze kterého vychází vše ostatní. A možná, že právě toto je to nejtěžší v našich životech. Přijmout sám(a) sebe, přijmout vše co je a otevřít se Vesmíru, celé existenci a naučit se milovat sám(a) sebe. Souhlasím s tím, že pokud si toto člověk uvědomí, dokáže měnit svět a tvořit skutečnou realitu. V této souvislosti bych se Tě rád zeptal na Tvou výbornou devatenácti dílnou sérii článků o sebelásce. Z mého pohledu je to opravdu do detailů propracovaný kurz na toto téma. Nic podobného jsem nikdy nečetl. Opravdu je vidět, že víš, o čem mluvíš. Jak dlouho jsi na tomto kurzu pracovala a z čeho jsi vycházela? Je to věrný otisk Tvé životní zkušenosti? Můžeš o tomto kurzu říct něco víc? Aktuální a kompletní podoba ,,Kurzu sebelásky” je nyní k dostání prostřednictvím knihy ,,SVÍTÁNÍ”. (Trojdílná kniha v jednom svazku) |
| Alue: Vlastně je to série článků, která vznikla na základě mých zkušeností, částečně i na tom, s jakými lidmi jsem se v životě setkala a jaký jsem si udělala obrázek o jejich mindrácích. To všechno jsem potom složila dohromady. Ten seriál není hotový, ještě má obrovské pokračování, ale je první nutné to sepsat. Až se k tomu budu cítit vedená, začnu psát další pokračování, ale teď byly aktuální jiné věci, takže to muselo počkat. Vznikl hlavně proto, že mě bolelo u srdce, když jsem viděla, jak jsou někteří lidé neuvěřitelné zaseknutí a přitom zbytečně, jak by jenom stačilo si něco málo uvědomit a hned by to šlo líp. Tak jsem si řekla, že pro ty, kteří jsou ochotní a mají zájem s tím něco dělat, by mělo vzniknout něco, co jim pomůže se dobrat k jádru toho svého pudla. Já jsem si tím peklem taky prošla, takže se nebojím o tom psát. |
| malé srdce: Co pro Tebe znamená duchovní přátelství a jaký význam mu přikládáš ve svém životě. Jaký by měl být popřípadě Tvůj duchovní partner? Věříš vůbec v blíženeckou lásku? Věříš zda-li vůbec taková láska existuje? Potkala jsi už někoho takového, kdy jsi na vnitřní úrovni pocítila, že by to mohl být Tvůj duchovní partner? |
| Alue: Každý jsme tu sám za sebe a pouze sám za sebe zodpovídáme. Láska, přátelství, pomoc ostatním, to všechno je strašně důležité, ale přesto jsme každý kompletní sám v sobě, není potřeba hledat venku. Za duchovního partnera považuji každého člověka, který mi v životě pomohl, nebo pomáhá, kterého mám ráda a pro kterého bych udělala první poslední. Všichni lidé, které chci mít na své životní cestě, jsou moji partneři. Může jím být kdokoliv. |
| malé srdce: To by vysvětlovalo, proč se mnoho lidí na tomto světě cítí tak osamoceně, i když jsou třeba okolo něho přátelé a jiní lidé. Někteří na svou samotu dokážou zapomenout, ale ve skutečnosti ve své duši cítí jen prázdno a opuštěnost. Jsou tak často konfrontováni se svým vlastním smutkem. Proč je tomu tak Alue, proč se lidé tak často cítí? |
| Alue: Protože nepochopili, že první musí začít milovat sami sebe a vnímat se jako celistvou bytost. Tihle lidé totiž pořád všechno hledají venku, místo aby hledali v nitru a tam našli sebe. |
| malé srdce: Svět v poslední době prochází obrovským vývojovým skokem, což je doprovázeno různými klimatickými změnami a zvláštními úkazy. Proto mě zajímá Tvůj názor na to, jak vidíš budoucnost světa a kam směřují lidské bytosti? Můžeš se pokusit na chvilku stát duchovním prognostikem a načrtnout nejbližší vývojovou etapu, která nás čeká? |
| Alue: Nejsem duchovní prognostik a nikdy ani nebudu. Směřuje to všechno do háje, ale věřím v dobrý konec lidstva a pro něj pracuji, ne pro apokalyptické scénáře a hysterii okolo roku 2012. Co budete dělat, když se nestane nic? Hodíte všichni flintu do žita? |
| malé srdce: Neměl jsem na mysli tento konkrétní datum, který mě osobně nechává naprosto neutrálním. Myslel jsem to spíš v globále. Víš, vidím co lidé dělají za blbosti a někdy mě napadají otázky, jestli máme jako lidstvo ještě vůbec nějakou šanci pro další vývoj a jestli si to vůbec zasloužíme. Vždyť my neohrožujeme jenom sami sebe, ale vše živé okolo sebe a možná i okolní Vesmír? Mám pocit, že se lidé probouzejí, ale stále jich je velmi málo a proti egoismu a lidské blbosti je tak těžké bojovat. |
| Alue: Tak si znovu přečti první polovinu druhé věty, protože tam je odpověď. Vidím to taky, skutečně se to děje a skutečně všichni tvrdě přistaneme na hubu, ale potom bude dobře. |
| malé srdce: Můžeš prozradit čtenářům svou každodenní duchovní praxi, Tvou duchovní a duševní hygienu? Co formovalo a formuje Tvou osobnost? |
| Alue: Co očekáváš, že odpovím? Že medituji, že se koupu v posvěcené vodě, nebo že se stravuji vegansky? – Řeknu ti pravdu, milé malé srdce, jím maso, piju víno, odpoledne si chodím zdřímnout, poslouchám tvrdou hudbu, mužská energie mi není zrovna cizí, miluji ošklivé vtipy a nic z toho, co jsem právě vyjmenovala, mi nebrání dělat dobře to, co dělám, právě že naopak. Splním všechno, k čemu se cítím být vedená a co vidím, že pomáhá a má smysl. Jak říkám, nejsem duchovně žijící, je to jenom další náboženství. Žiju si po svém, tak, abych byla spokojená. A protože spokojená jsem, je to dobrá životní cesta. Pracuji tvrdě, ale umím odpočívat. Snad jediné, co by se ti asi líbilo, jsou mé ranní a večerní rituály. Ráno po probuzení koukám půl hodiny do stropu, spím pod obrovskými liánami květin a přemýšlím o sobě, o tom jak žiju a kontroluji své nitro, jestli dělám správně to, co je potřeba. A večer, když jdu spát, prolétnu si v hlavě, jestli jsem byla užitečná a jestli jsem nezahálela. Když nemůžu usnout, zavolám třikrát jméno svého anděla a ve chvíli, kdy se mě dotkne jeho ruka, usnu jako špalek. To je snad jediné, co se alespoň přibližuje pravému významu tvé otázky a co by se dalo možná nazvat nějakou ,,duchovní hygienou“. Je to moje sebekázeň, co se životní cesty týče. |
| malé srdce: Přiznám se, že jsem byl dvacet let vegetariánem, dvacet let jsem nejedl maso. Bohužel, ačkoliv to nerad přiznávám, začínám mít veliké problémy s kostrou, není dne, aby mě nebolela páteř, klouby a hlava. Samozřejmě nejsem si jistý, jestli mé těžkosti vycházejí právě z mého stravování. Jen nedávno jsem začal jíst ryby a nebylo to jen ze zdravotních důvodů, ale také proto, že jsem si na svém vegetariánství začal zakládat. Podle mě, jakmile si na něčem začneme zakládat, měli bychom to opustit. Kdysi jsem dodržoval velmi přísná pravidla či disciplínu. Nyní chápu, že když překročíme určitý stupeň, z těchto pravidel se stávají překážky. A toto by mělo být signálem proč opustit pravidla, na kterých jsme si zakládali. Možná Tě překvapí, že i já si dám nějaký ten pohárek alkoholu, víno či likér. Pivo nemusím, to mi nechutná:-) Díky Tvým stránkám jsem si uvědomil, že bychom měli přijmout sami sebe. A toto přijetí je vlastně aktem naší lásky právě k sobě samému. Vždyť fanatizmus v čemkoliv a v jakékoliv podobě vede jen do slepé uličky. Buddha byl moudrý muž. Učil zlaté střední cestě a mnozí z nás na to zapomínáme. Mnozí jdeme z extrému do extrému a i když se snažíme, ve skutečnosti se pravdě vzdalujeme. Mimochodem v posvěcené vodě jsem se nekoupal ani já:-) |
| Alue: Problémy s kostmi s tím souvisí, konkrétně na klouby je skvělé jíst chrupavky. Když jíš kuře, slupni všechny chrupavky, na které narazíš. Je to skoro jako zázračný lék, funguje i na těžká onemocnění. Když je budeš jíst ve zvýšené míře, minimálně klouby se ti spraví… za posvěcenou vodu tě chválím, stejně je prokletá a destruktivní. |
| malé srdce: Co pro Tebe znamená Tvá práce na blogu Aluška.org a proč ses vůbec rozhodla pomáhat lidem právě tímto způsobem? Je o Tobě také známo, že mnoho svého vzácného času věnuješ pomoci druhým přes mail. Mně osobně tato pomoc z Tvé strany několikrát pomohla. Mnoho věcí jsem si uvědomil. Nevyčerpává Tě někdy tato pomoc? Vím, že jsi měla možnost poznat i ataky některých čtenářů a nevděk z jejich strany. Vždyť tam, kde je světlo, musí být zákonitě i tma, která se snaží to světlo pohltit. To je odvěký boj dobra se zlem. Jak jsi se proti této tak vyčerpávající hře obrnila? |
| Alue: Znovu opakuji, že jsem se nerozhodla, ale že jsem k tomu postupně přišla a nechala to vyvinout. E-maily mě vyčerpávají, ale jak říkám, kdyby se to nevyplatilo, tak bych to nedělala. Sama před sebou bych se musela stydět, kdybych odmítala prosby ostatních lidí. Co je krásnějšího, než dennodenně poslouchat: ,,Aluško, pomohlo mi to! Aluško, funguje to! Aluško, mám z toho radost! Aluško, líbilo se mi to, chci ještě! Aluško, kdy tě můžu někde potkat?“ Když můžu jiným dělat radost, mám z toho taky radost a ta mi dává motivaci pomáhat dál. Ta energie proudí všemi směry, ne pouze ode mě k jiným. Oni mi to vrací svojí radostí, vděkem, doporučení, nápadem, nebo nějakým příspěvkem. Ataky byly, jsou a budou, ale atakují mě lidé, kteří mě neznají a nerozumí tomu, co dělám. Proto jsem klidná, protože vím, že jsem nikdy nikomu neporadila ve zlé vůli, nebo špatně, abych se pak dověděla, že má kvůli mně problémy. To se nestalo nikdy, proto můžu být ohledně tvrdé kritiky a odsuzování klidná, protože moje svědomí je čisté. Nikomu neubližuji a nikomu nic nenutím. Lidé, kteří mě mají rádi, za to co dělám, to cítí ze své svobodné vůle a kdykoliv se můžou rozhodnout, že už se mnou za jeden provaz nepotáhnou. Je to jejich právo a nějací užvatlánci, co závidí, do toho neproniknou. |
| malé srdce: Je o Tobě známo, že máš schopnost vidět jemnohmotné bytosti. Tento dar jsi měla od narození nebo sis ho nějakým způsobem vypěstovala v průběhu života? Dodržuješ nějaká zvláštní pravidla, aby se tato Tvá schopnost neztratila? Co si myslíš, proč Ti byl tento dar dán? Uvědomuješ si, že v současné době patříš k tomu malému procentu lidí, kteří jsou schopni komunikace na této jemnohmotné úrovni? |
| Alue: Ten dar tu vždycky byl, jenom jsem ho vědomě nepoužívala, neuvědomovala jsem si ho. Nemyslím si, že je vhodné nazývat to darem. Jde o přirozenou lidskou schopnost, ke které se může dostat každý, když se otevře a vytvoří si správné podmínky, když dozraje do určitého stádia. Jasnozřivost zabíjí jedině strach, wi-fi záření a mobily, případně nezralost. Strach nemám, naopak v nehmotné dimenzi nacházím veškerý klid a podporu, wi-fi se vyhýbám, jak můžu, mobil si k hlavě nedávám, a kdybych nebyla vnitřně připravená, nedělo by se mi to. Tohle není ,,za odměnu“. Je to podmíněno pouze tebou samým, ty si sám rozhoduješ o tom, jestli to umíš, nebo ne. Přesto ti můžu říct, že v této schopnosti vidím veliký smysl. To oni byli moje opora, když se ke mně svět stavěl zády a přes ně jsem se dostala ke všemu ostatnímu. Teď si navzájem pomáháme. Já učím lidi, jak s nimi mluvit, plním pro ně úkoly a oni mi radí, pomáhají a dohazují mi různé věci. Mimochodem právě k nim se vždycky vracím, když se nedaří, nebo když mi někdo ublíží. Nikdo mi neposkytne tolik pochopení, jako oni. Nikdo je nemůže nahradit. |
| malé srdce: V této souvislosti mě napadá otázka, jestli nemáš strach z toho, že se přeci jen neubráníš před výdobytky moderní doby? Všude samé záření, nové a nové technologie. To všechno na nás nepřetržitě působí. Dá se vůbec tomu ubránit? Můžeš také říct, že Tvá schopnost Ti přinesla i prostor pro poznání díky Tvým jemnohmotným přátelům? Jak se Tví přátelé dívají na lidi? Nejsou smutní, že namísto tvoření něčeho hodnotného, ničíme? Máš od nich nějaké speciální poselství pro lidské bytosti? |
| Alue: Já se moderním výdobytkům nebráním, ale používám je. Pouze s nimi zacházím tak, aby mi neubližovaly, nebo minimálně. A s čím se nedá zacházet bez poškození organismu, tomu se vyhnu. Takže ne, nebojím se. Nehmotné bytosti stály za veškerým mým poznáním. Pokud ne přímo, tak mě dovedly k lidem, kteří mi pomohli získat zkušenosti, vědomosti, názory a nové pohledy. Tyto bytosti mě vedou a můžou vést kohokoliv, stačí jen chtít a umět poslouchat. Nehmotné bytosti mají lidi rády, vzhlíží k naší božské podstatě, ale bolí je, že si to neuvědomujeme a ve své nevědomosti ubližujeme všemu okolo a hlavně sami sobě. Jejich jediné přání je, abychom si svoji božskou podstatu uvědomili a našli skutečné poslání v životě. Také velmi touží po tom, aby na ně lidé věřili, aby za nimi chodili a aby je žádali o pomoc, protože to v nás pěstuje úctu k přírodě. Někdy se schovávají před lidmi, kteří jsou agresivní, nebo mají příliš hrubé vyzařování, ale to neznamená, že od nás dávají ruce pryč. |
| malé srdce: Poslední otázkou, kterou Ti položím je otázka smrti. Je to zároveň otázka, kterou všechno končí nebo začíná anebo jen pokračuje? Co pro Tebe tato otázka znamená, jaký je Tvůj pohled na smrt a jak dalece se díváš za tuto hranici? |
| Alue: Smrt je pouze přechod do další dimenze. Ukončení jedné etapy, aby mohla začít další. Není na ní nic špatného, ani nepřirozeného. Já se těším na návrat do nebe, ty snad ne? |
| malé srdce: Ale ano, tu jsem se vždycky cítil jako cizinec. Namísto do nebe jsem spíše hleděl k zemi, jinak bych to tu asi ani nevydržel. Také jsem vděčný za mnohá těžítka, kterými jsou moje nedokonalosti. Ty mi jsou také velikou pomocí, abych neuletěl. Ano, těším se na návrat, ze smrti nemám strach, je to jen přerod do jiné existence. Není se čeho bát. I když si nevzpomínáme, přesto zůstává neurčitý otisk vzpomínky v naší duši. Budu rád, když se tam zase shledáme:-) Děkuji Alue za rozhovor a přeji Ti mnoho úspěchů jak v osobním, tak i duchovním životě. Rovněž přeji mnoho úspěchů i Tvé pozemské práci na povznesení lidstva a v neposlední míře se modlím, aby Tvá kniha, na které v současné době pracuješ, uzřela světlo světa a byla velikou pomocí pro mnohé lidi. |
| Alue: Děkuji ti za všechno, malé srdce 🙂 |
Krásný rozhovor. Děkuji malé srdce
Děkuji za návštěvu a komentář Astone. A Alušce ještě jednou děkuji za nádherný rozhovor.