Kalich· Zdeněk Vlha
Rybo z černého kalicha,
z ploutví ti kape tma.
Skladba rozvíjí obraz černého kalicha jako prostoru opuštěné lásky, bolesti a nedosažitelné blízkosti, kde touha po ženě, která odešla, nezaniká, ale zůstává v těle jako temná stopa.
Singl Kalich vychází z básně, v níž se milostné oslovení proměňuje v temný obraz vztahu, který nelze zcela naplnit, uzavřít ani opustit. Černý kalich zde není pouhou rekvizitou, ale vnitřním prostorem opuštěné lásky: místem, do něhož se soustřeďuje touha, bolest, tělesná blízkost i nemožnost návratu ženy, která odešla. Obrazy ryby, úst, vosku, černého okraje a kruhu na rtech vytvářejí sevřenou významovou stavbu, v níž se láska neukazuje jako útěcha, ale jako závazek, který člověka zároveň chrání i zraňuje.
Hudební podoba singlu tuto básnickou tenzi dále rozvíjí: hlas se pohybuje mezi prosbou, přiznáním a vnitřním zaklínáním, zatímco obraz kalicha zůstává pevným středem celé skladby. Text nepodává příběh v běžném smyslu, ale otevírá prostor, kde se blízkost měří nemožností dosáhnout druhého člověka. Láska zde není vypitá do dna; zůstává v člověku jako temná stopa, kterou nelze odstranit, protože je zároveň ranou i posledním důkazem vztahu.