Osamělý král
- Datum: 02 června, 2025
- Autor: Zdeněk Vlha
- Rubrika: Moderní existenciální poezie
0
jdu davem sám
osamělým zůstávám
ve mně stovky dalších tváří
v zrcadle vidím svůj stín
co se ztrácí
…
úsměvy kolem mne
jsou jen masky
co pozlátkem se třpytí
…
sláva a peníze jsou prázdné měšce
když nemám nikoho
kdo by mě opravdu znal
…
život je hra
ve které jsem králem
mám zámek z mramoru
zlaté stěny
a klíče
co ticho neprolomí
…
mám zlato v trezoru
a šperky na stole
mám jachty na moři
a víno ve sklepě
…
mám drahá auta
i hodinky co tikají
přes diamantové
zrcadlové pole
…
mám svět
a přesto ztrácím duši
čas plyne
zatímco víno hořkne
ve sklenici
…
jsem zlatý ptáček
na zlatém bidlu
neumím lítat
zakrněl jsem v té zlaté kleci
…
srdce mám z papíru
snadno se trhá
každý den nový list
a ze všech listů kniha
…
kolik stojí štěstí
kolik za něj dám
všechno zlato světa
ale pořád sám