Ve skleněné věži
život se sype
ve skleněné věži
…
přes úzké hrdlo
nekonečna
písek mizí
každé zrníčko šeptá
já tu jsem
nikdo mě nechytí
nejsem nic než sen
…
jenom protékám
…
kroužím kolem
chvějících
se vteřin
…
každá z nich mi uniká
…
jedna vteřina
propasti
…
druhá otevírá rám
…
v zrcadle
tvůj obraz
skládám
…
kousky lesku
stín já znám
…
smutný malíř
na plátno
vkládá
barvy toulavé
…
dotek štětce
v duši bolavé
…
čáry se ptají
co je pravda
každá vrstva
něco skrývá
…
černá a bílá
touží
po kráse
barev
…
slunce se v oranžové
tiše skrývá
a v modré hlubiny
hvězda zpívá
…
ze střípků vzpomínek
tká příběhy dávné
…
na tvých rtech
svítá
smích roztáčí
křídla
…
svůj čas vyměním
za tvůj nekonečný polibek
…
i sny mají svůj chrám
kde přebývá
láska
Název díla: Ve skleněné věži, Text © Zdeněk Vlha, 2025 & Hudba, zpěv a obrázek: AI