Rozbitý most

 vídám Tě ve svých snech

tvůj dotek vzdálený

jak rozbitý most

…

bloudí v prázdné větě

když šepot srdce

propouští své chvění

…

mezi mnou a Tebou

ticho nezná slova

láme nás napůl

přetahuje provaz

…

tam někde

v neznámém poli

tančí Tvůj úsměv

sklízí ho jiný

…

v zapomenuté brázdě

ruce co hřály

staly se mrazem

…

jsem jen řádek z poezie

co nikdo nečte

…

do klína padají mi hvězdy

jak stříbrné ledy

tvoje oči září tmou

něco šeptáš

na nekonečném nebi

…

chyť si hvězdu

než zmizí v dáli

…

na dlaň píšu si barvou

z hvězdného prachu

všechno co jsem ztratil

a každé slovo říká víc

…

miláčku

Láska je věčné dílo

co nás jednou zase spojí

v každém kroku

v hloubi duše

můj svět je v tobě

jako semínko skrytý

…

polárko noci

jsi mým zrcadlem

nevyřčeným

…

jsem jen řádek z poezie

co mizí v čase

prázdný list

co čeká na inkoust

na dvěstě šedesáté páté straně