V předpeklí samoty
v temném zákoutí osamělé noci
převozník duše
unáší mou bolest
v slzách vzdalujícího se ráje
potemněla řeka všude kolem
stíny se plouží a oheň co tak pálí
srdce mé je už jen spáleným popelem
které už nikdo nikdy nebude chtít
a tak ho beru a sypu do ztracena věčných vin
namísto slunce jen prázdné hroby plné pavučin
takový chlad
mrazivé procitnutí
v předpeklí uvězněné samoty
Nejnovější komentáře