Marie
neprobuzené slunce
se třese v mých prstech
jak motýlí křídlo
Báseň tematizuje nalezený lístek vložený mezi stránky Máchova Máje jako stopu cizího, nedokončeného příběhu. Motiv antikvariátu, orloje a odloženého setkání zde vytváří prostor, v němž se osobní vzkaz proměňuje v literární svědectví o paměti, touze a nemožnosti návratu.
Singl Marie vychází z básně vystavěné kolem motivu náhodně nalezeného lístku mezi stránkami Máchova Máje. Osobní vzkaz, ukrytý v knize zakoupené v antikvariátu na Nerudově ulici, otevírá prostor cizího, nedokončeného příběhu. Z několika slov — pozvání na pátou hodinu k orloji — vyrůstá úvaha o setkání, které mohlo zůstat nenaplněné, o paměti touhy a o křehkosti lidských stop uchovaných v literatuře.
Báseň propojuje konkrétní pražský prostor s odkazem Máchova Máje a vytváří dialog mezi známým literárním textem a anonymním lidským osudem. Nalezený lístek zde není pouze předmětem, ale nositelem otázky: kolik příběhů zůstává uzavřeno mezi stránkami knih, aniž by jejich účastníci došli ke svému setkání. Báseň tak zachycuje okamžik, kdy se čtenář stává náhodným svědkem cizí minulosti a jejího krátkého, znovu otevřeného trvání.