Tichý přístav našeho spočinutí

Mnozí z nás hledáme Pravdu, ale nenacházíme ji, protože ji nehledáme skrze lásku. A co je láska? To je ticho uvnitř nás samých. Náš vlastní Mistr. Láska je srdcem všeho živého. Život se zrodil z této lásky a smrt se zrodila z odmítnutí lásky. Kdo odmítá lásku, žije ve smrti. Kdo chce patřit životu, musí se stát nesmrtelným ve smrti. Žijme v lásce, aby jsme žili ve světle života. Duch života žije v nás, ale my odmítáme Ducha života a tím se stáváme služebníky smrti.

Jméno Boží vyvolává v srdcích milujících lásku a radost, v srdcích nevědomých však vyvolává nenávist. Proto tam, kde je vzýváno jméno Boží, jsou připraveny zástupy světlých i temných andělů. Světlých, aby byli součástí Světla a temných, aby toto Světlo mohli zastínit, což už se jim nikdy nepodaří, protože nad nimi jednou provždy zvítězil Duch Boží, Boží Svatý, jehož jméno jest Pravda!

Tato Svatá Láska, tato Láska Světla otevřela bránu do nebeských sfér těm, kdo věří. Ona jediná drží ve svých rukou klíč od nebeského království. Ona jediná je správcem nebeského pokladu a Své nevyčerpatelné bohatství přiděluje podle spravedlnosti. Abychom však mohli pochopit tuto lásku, musíme si říct, kdy začíná a kdy končí život. Dovolte mi citovat z jedné nádherné knihy, kde je to krásně popsáno a o které vám toho někdy povím více. Citace je uvedená ve slovenském jazyku, tak snad dobře porozumíte.

„Život nie je jestvovanie. Jestvovanie nie je život. Jestvuje aj tento vinič, ktorý sa priväzuje o tieto stĺpy. Ale nemá život, o ktorom hovorím. Jestvuje aj tamtá bľačiaca ovečka, uviazaná pri strome. Ale nemá život, o ktorom hovorím. Život, o ktorom hovorím, sa nezačína jestvovaním a nekončí sa smrťou tela. Život, o ktorom hovorím, sa nezačína v materskom lone. Začína sa, keď Božia Myseľ stvorí dušu, aby prebývala v tele, a končí sa, keď ju hriech zabije! Najprv je človek len semeno, ktoré rastie, semeno tela, na rozdiel od lepku alebo drene, ako je to v zrne alebo v ovocí. Najprv je len živočích, ktorý sa formuje, zárodok živočícha nie nepodobný zárodku, ktoré teraz napĺňa lono tej ovce. Ale od chvíle, keď sa do tohto počatia človeka vdýchne táto netelesná časť, ktorá je však vo svojej netelesnosti najmocnejšia a pozdvihuje, odvtedy zárodok živočícha jestvuje nielen ako pulzujúce srdce, ale žije podľa stvoriteľskej Myšlienky, stáva sa človekom, stvoreným na Boží obraz a podobnosť, Božím synom, budúcim obyvateľom nebies. To sa však stane, ak život trvá. Človek môže jestvovať a mať podobu človeka, ale už viac nie je človekom. Teda je hrobom, v ktorom sa rozkladá život. Preto vám hovorím: Život sa nezačína jestvovaním a nekončí sa smrťou tela. Život sa začína pred narodením. Život potom už nemá koniec, lebo duša neumiera, čiže sa nezničí. Zomiera svojmu určeniu, ktorým je nebo, ale prežije vo svojom treste, ak si tak zaslúži. Tomuto požehnanému určeniu umiera, keď umrie milosti. Takýto život, zasiahnutý gangrénou – smrťou svojmu určeniu, pretrváva po stáročia v zatratený a mukách. A opačne taký život, ktorý si zachová svoje určenie ( teda milosť ), dosiahne dokonalosť žitia a stane sa večným, dokonalým a požehnaným ako jeho stvoriteľ.“

( Mária Valtorta, evanjelium, ako mi bolo odhalené, Jacobs Light Communication,

ISBN:978-80-89386-00-0 / súbor )

Důvodem, proč jsem si vybral citaci právě z této knížky, není náhodný. Učí nás, jak myslet jiným způsobem, než jsme doposud byli zvyklí. Pokud jsou slova živá, uslyšíme je rezonovat ve své vlastní duši. Duch Pravdy se totiž projevuje v podobě vibrací v našem duchovním srdci. Slova života nemůžeme nikdy neslyšet, pokud budeme naslouchat svou upřímností, vírou, nadějí a láskou. Vždyť slova života ohlašuje celé stvoření – tancující listí v korunách osamělých stromů, tiché zurčení skotačícího potůčku, květy pokyvující svými barevnými hlavičkami ve větru…

Poselství života zaznívá všude a ve všem. Pokud toto poselství jsme schopni zachytit a přijmout ho, je to obrovská milost Boží, která nám byla nabídnuta a tím, že jsme ji přijali, přijali jsme i dar života, který od této chvíle v nás začne vzkvétat.

A snad i my jednoho dne najdeme tichý přístav našeho spočinutí…