Život jako kruhy na vodě

Život je jako řeka a každá řeka je v pohybu. Avšak tento pohyb můžeme vnímat i do zastavení. Abych to blíže vysvětlil, musíme si uvědomit, že i samotný pohyb závisí od stupně našeho vnímání. To máte jako s hlukem. Když je ve vás ticho, potom si toto ticho nesete už stále v sobě a proto můžete být tiší i v hluku tržnice. A stejné je to i s pohybem. Pokud máte v sobě vypěstovanou schopnost meditace, potom zůstáváte v zastavení, i když se pohybujete proudem života. Berme pohyb jako dynamiku života a zastavení chápejme jako střed, ze kterého vycházejí kruhy života jako při vhození kamene do rybníku. Kruhy, které vznikly po vhození kamene do rybníku jsou sekundárními projevy života. Avšak samotná esence, která způsobila pohyb života vychází z onoho středu a tím středem není nic jiného než zastavení. Ale toto zastavení nevychází z pohybu, ale ze sebe sama a právě z tohoto Božského středu vychází veškerý pohyb života. Život je podle mě jen projevem tohoto NE-pohybu. Na pohyb stačila jen jediná Myšlenka Boha, aby se samotný pohyb stal projevem Božské tvůrčí činnosti. A tato velkolepá Boží prvotní Myšlenka vycházela z Lásky Boha. Byla to tedy Láska, která oplodnila Myšlenku a Myšlenka se stala tvůrčí!

Ale proč má vlastně Bůh potřebu cokoliv tvořit? Proč stvořil zvířata, přírodu, lidské duše? Proč Dokonalost má potřebu tvorby? Vždyť Blaženost může zůstávat a být blažená sama ze sebe. Existují teorie, že Bůh chtěl poznat sám sebe prostřednictvím Jeho stvoření. Láska chtěla být poznaná skrze lásku a proto zasela símě Božské lásky do nesmrtelných lidských duší, aby byla jimi poznaná. Aspoň někteří mystici to tvrdí. Jaká je však skutečná pravda Boží tvůrčí činnosti zůstává ve skutečnosti zahalena tajemstvím. Nicméně, byli jsme stvořeni na Boží obraz a z této Pravdy vychází i naše lidská touha tvořit. Dokonce je v nás tato touha, i když ani bych to nenazval touhou, ale spíše jakousi vnitřní vrozenou potřebou neustálé tvůrčí činnosti. Jakoby samotná tvorba byla genetickou informací, kterou do nás implantoval samotný Bůh. Věřím, že naše potřeba tvorby zůstává v nepřetržitém pohybu a neustále se rozvíjí až jednoho dne budou lidské bytosti schopné tvořit nové Vesmíry a věci, které si v současnosti nejsme schopni ani jen představit. Možná budeme schopni ve velmi, velmi vzdálené budoucnosti tvořit dokonce i samotný život. Nebo lépe řečeno jen jeho projevy. Avšak nikdy nebudeme moci stvořit onu nesmrtelnou esenci pocházející ze samotné pra-existence života a oplodňující veškerý život. To může jedině Bůh, ze kterého pochází všechno, co je. I naše tvorba z této pra-podstaty, z této prvotní Boží Myšlenky vychází. Pouze a jedině toto něco navíc, co nikdy nebudeme moci dosáhnout, dělá Boha Bohem. Jen tato jediná nesmrtelná jiskra může oživit samotný život. My budeme schopni jednoho dne tvořit jen projevy života, ale samotný život, může být oživen pouze touto nesmrtelnou Boží jiskrou. Vždyť i samotné Světlo se může narodit pouze ze Světla. Musíme si také uvědomit, že tato naše tvorba vychází z našeho Ducha. Takže ten kdo tvoří je Duch! Tvoříme z pozice Ducha a ne hmoty, i když s hmotou pracujeme.