Zimní loučení
- Datum: 12 září, 2025
- Autor: Zdeněk Vlha
- Rubrika: Když slova pláčou, Touhy
0
Někdo na nebi
každou tichou noc
zapaluje lampičky,
aby mé oči viděly
~
zasněžený les,
jak mi mává
na rozloučenou.
~
Mé jméno neznají,
do srdce mi někdo
zatloukává kříž.
~
Slyším rány tlouct,
křídla se lámou
umrznutým ptákům,
co zapomněli odletět
~
Pod botama skřípe led.
~
Někdo mě zná
a jen co se zešeří,
vezme za hrst
bludných hvězd
a sype mi je do dlaní,
~
abych si mohl něco přát
❦
Další básně:
Ještě stále Tě cítím
Je mi tak nekonečně líto, že kdysi tak krásná láska uvadla a odešla za jiným.
...
Hřeby kvetou do ran
Nade mnou krouží supi
jak černé obroušené letokruhy.
Mé srdce Bůh přibil k nebi.
~
...
Zakázaná hodina
Báseň zkoumá okamžik skrytý mezi zobrazenými číslicemi 23:59:59 a 00:00:00 - tedy prostore...
Upozornit
0 Komentáře
nejstarší
