Zimní loučení
- Datum: 12 září, 2025
- Autor: Zdeněk Vlha
- Rubrika: Touhy
0
Někdo na nebi
každou tichou noc
zapaluje lampičky,
aby mé oči viděly
~
zasněžený les,
jak mi mává
na rozloučenou.
~
Mé jméno neznají,
do srdce mi někdo
zatloukává kříž.
~
Slyším rány tlouct,
křídla se lámou
umrznutým ptákům,
co zapomněli odletět
~
Pod botama skřípe led.
~
Někdo mě zná
a jen co se zešeří,
vezme za hrst
bludných hvězd
a sype mi je do dlaní,
~
abych si mohl něco přát
❦
Další básně:
Slzy uložených dotyků
Ano, píšu o tom znovu a znovu... Protože to stále bolí. Tentokrát přes obraz prázdné vázy,...
Papírová lodička
Miluji poezii a dnes píšu o lodičce z papíru. Origami mě vždy fascinovalo. Z plochého list...
Rezavý klíč
Dlouho jsem se schovával za zamčenými dveřmi. Měl jsem strach otevřít je, ukázat své slzy i to...
Upozornit
0 Komentáře
nejstarší
