Osiřelé polibky
- Datum: 24 března, 2026
- Autor: Zdeněk Vlha
- Rubrika: Ztráty
0
Osiřely polibky milenců.
Nikdo je nevezme zpět.
Slzy jsou kapky prošlého mléka
z prsou nevinných let.
~
Vracejí se na místa prvních dotyků,
ze stromů seškrabují vyřezaná srdce.
Déšť smývá z kůry stará znamení.
~
Jsem oráč neúrodného pole.
Nic z něho nevzejde.
Kámen o kámen zazvoní
pod ostřím zemdlené radlice.
~
A přece ještě cítím teplo tvé kůže.
Byla jsi moře.
Plaval jsem v tobě, potápěl se rád
jako ten, kdo ještě netuší,
co všechno ztratí.
❦
Další básně:
Rozsévač
Milostné lístečky,
papírky duše,
Srdce píše básně
na nepopsaná kříd...
Královna jedovatých polibků
Legenda vypráví, že se člověk objevil prvotně na zemi ve tvarech obludných mandragor a ž...
Kolébka pod zemí
Mám rád zapomenuté hřbitovy, kde se už lidé nechodí modlit. Nacházím tam odpovědi. Má báseň ...
Upozornit
0 Komentáře
nejstarší
