Rozbitý most

vídám Tě ve svých snech
tvůj dotek vzdálený
jak rozbitý most

~

bloudí v prázdné větě
když šepot srdce
propouští své chvění

~

mezi mnou a Tebou
ticho nezná slova
láme nás napůl
přetahuje provaz

~

tam někde
v neznámém poli
tančí Tvůj úsměv
sklízí ho jiný

~

v zapomenuté brázdě
ruce co hřály
staly se mrazem

~

jsem jen řádek z poezie
co nikdo nečte

~

do klína padají mi hvězdy
jak stříbrné ledy
tvoje oči září tmou
něco šeptáš
na nekonečném nebi
chyť si hvězdu
než zmizí v dáli

~

na dlaň píšu si barvou
z hvězdného prachu
všechno co jsem ztratil
a každé slovo říká víc

~

miláčku
Láska je věčné dílo
co nás jednou zase spojí
v každém kroku
v hloubi duše
můj svět je v tobě
jako semínko skrytý

~

polárko noci
jsi mým zrcadlem
nevyřčeným

~

jsem jen řádek z poezie
co mizí v čase
prázdný list
co čeká na inkoust
na dvěstě šedesáté páté straně