Otevřené okno
- Datum: 23 července, 2025
- Autor: Zdeněk Vlha
- Rubrika: Touhy
0
V mé nejnovější básni zkoumám hranice mezi vnitřním a vnějším světem skrze surreální obrazy proměn.
·~·~·
Stojím u okna.
Mezi kapkami deště
pláče slza.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Ptáci v ní plavou
a ryby létají.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Hladina je zrcadlo
obrácené dovnitř.
~
Tam, kde se dotýkám světla,
roste les
z otisků
mých prstů.
~
V každém stromě
zpívá někdo,
koho jsem
ještě nepotkal.
·~·~·
❦
Další básně:
Pokus o NIC
Chtěl jsem napsat nihilistickou báseň, ale potom jsem zjistil, že je to nemožné, protože jak...
Ukřižované ptáče
Pro Tebe, milovaná ženo…
Vzlykalo zašlé štěstí
na lůžku poslední...
Sútra smrti (Monolog z kříže)
„Mami? Jsi tam? Já tě nevidím, mám v očích krev. Ale cítím tě. Cítím, jak se ti trhá srdce. Víš co? ...
Upozornit
0 Komentáře
nejstarší
