Být tak básníkem…
- Datum: 21 září, 2025
- Autor: Zdeněk Vlha
- Rubrika: Kořeny
0
Být tak básníkem,
provlékl bych slovo
klíčovou dírkou do astrálu.
~
Možná bych zazdil své EGO
do slzy, která vypadla
ze starého okapu,
šokovaná absurditou
vlastní něhy.
~
Možná bych
a to bez rozpaků
navlékl pás cudnosti světu.
~
Být tak básníkem
a vyléčit absurditu.
~
Spojit se s Villónem,
Verlainem,
či Baudelairem…
~
v hospodě za mlhovinou
zapomenutých veršů.
~
Pít absinth z kalíšků životů,
dokud se čas nezlomí…
~
a já nepotkám sebe,
jako chlapce,
co píše nenapsané verše
~
na vzduchoprázdný list papíru.
❦
Další básně:
Za oponou světa
za oponou světa
namísto ptáčků
andělé zpívají
~
na špičkách prstů
motýlek...
Kapky snáře: malířova tajemná paleta
Věnuji srdci, které mě opustilo. Miluji Tě Petruško.
...
Bůh a satan hrají šachy o duše lidí
tam někde v hlubinách kosmu
na nekonečné pláni
hrají dva vesmírní titáni
hru osudu
~
...
Upozornit
0 Komentáře
nejstarší
