Devět kilometrů

Čtrnáctého prosince, dva tisíce dvacet čtyři.

~

Tma žvýká světla reflektorů,
zima roste na skle jako rakovina,
metastázuje v ledu.

~

Zmrzlý volant krade teplo dlaní,
motor hučí mantru: „pamatuj na smrt“,
jedu sedmdesát, tmou bez tvarů —
Smrti zbývá devět kilometrů.

~~~

Tma ještě nikdy nebyla tak živá,
hluboká, těžká a bdělá.
Černá požírá černou, hlad bez konce,
bílá ještě nezrozená.

~

Světla se topí v propadlišti,
mizí dřív než stihnou něco osvítit.
Jedu prázdnou cestou, která nemá stěny —
Smrti zbývá sedm kilometrů.

~~~

Ve zpětném zrcátku plave měsíc,
oči znají cestu i pozpátku.
Srdce drtí rytmus svými koly,
v ústech lovím suchou slinu.

~

Noc se lepí jako prázdné oči,
tachometr počítá poslední dechy.
Jedu tam, kde všechny cesty končí —
Smrti zbývá pět kilometrů.

~~~

Rádio kašle rozbitými plícemi.
Frekvence umírají, jedna po druhé.
Zprávy hlásí o nehodách, co se staly.
Předpověď počasí – déšť a zataženo.

~

Otáčím knoflíkem marně do kola.
Všechny stanice vysílají TICHO.
Jen statický šum bzučí ukolébavku —
Smrti zbývá tři kilometry.

~~~

Křižovatka. Bliká červený panák.
Vpravo cesta, co nikdy nezkouším.
Instinkt škube celým tělem.
Ruce drží směr rovně, jako vždycky.

~

Předtucha roste v hrudi jako nádor.
„Ne, TUDY!“ křičí cizí hlas.
Ale kola znají svoji kolej —
Smrti zbývá jeden kilometr.

~~~

Ze tmy na mě skáče vyděšená tvář.
Čas, co se zastavil, trhá film.
Tisíc střepů padá do kabiny jako sníh.
Volantem škubu marně do protisměru.

~

NÁRAZ! – Vesmír se složil do jednoho bodu.
Klečím v modlitbě, v jeho krvi…
Oči umírajícího jdou mimo mne, hledají nebe —
Smrti zbývá nula kilometrů.

~~~

Po sedmi měsících verdikt:

„Zastavuji trestní stíhání,
tento skutek není trestním činem.“

~

Technika jízdy byla správná.
Chodec vyvolal kolizní situaci.
Špatná technika pohybu.
Vstup do vozovky, bez reflexních prvků.

~

„Mohl vidět, mohl slyšet,
mohl zabránit“, píše znalec.
Mohl žít – to už nepíše.

~

V místech, kde se pohyb chodců
nepředpokládá —
ale smrt si vybírá, kde chce.

~

Prvek nehodového děje —
tak teď říkají člověku.
Znemožnil zabránit —
tak teď říkají osudu.

~

Řidič správné techniky jízdy,
co zabil člověka špatné techniky pohybu.
Tak promluvil úřední papír.

~

Bože? —
Tu je automat.
Pro správnou techniku volby stiskněte jedničku.
Pro špatnou techniku volby stiskněte dvojku.
Pro smrt stiskněte křížek.

❦