Mezera

Probudím se

a vím

že někdo jiný

d

ý

c

h

á

můj vzduch

na druhé straně města.

~

Sednu ke klavíru,

černobílé klávesy

podávají ruku,

ale nehrají.

~

Smutek nezná noty,

ale struny v něm vibrují,

tak jako dřív.

~

Jen o tu melancholii

je bohatší.

~

Až utichne hlas

mezi            prvním

a                posledním

nádechem,

~

najdeš mě tam,

kde nic není.

~

V prázdnotě

která drží

t

v

a

r

.

~

                 ?  
                 |  
                Láska  
                ↙ ↓ ↘ 
zrození ←——————————————→ smrt ————————→
  

~

Zvuk vzniká

mezi dvěma údery srdce.

~

Tam žiju.

~

Řekneš mé jméno

a já se

v

r

á

t

í

m

.

~

Ne stejný,

ale Tvůj.

~

Protože Láska

má jinou paměť

než mozek.

~

A mezera ví,

~

co hmota

z

a

p

o

m

n

ě

l

a

.

~

Probuzení

kreslí

mapu vzkříšení.

~

Mlčení

chová

embryo hlasu.

~

Polibek

překládá ticho

do řeči hvězd.

~

Držet Vesmír pohromadě

znamená

~

věřit

v     N Á V R A T.

❦