Stínová hra v kostky

kostky vrhají stíny
na mou cestu
rozhodnutí co jsem učinil
teď stále v sobě nesu

~

stíny minulosti v srdci cítím
jak tichý smutný květ
co přestal barvou kvést

~

bez vůně je prázdný dům
ticho šeptá v každém rohu
v chladných stěnách starý Bůh

~

zašedlé vzpomínky visí na stěnách
zapomenuté obrazy ztracených tahů štětcem
zátiší snů jak zahrada mrtvých doteků

~

ozvěna krákajících černých krkavců
v prachu pavučin
a na zaprášeném parapetu
umírá bzučící včela

~

kdybych tak mohl vrátit čas
otevřít portál snů
vdechnout život do tichých vět
zaplnit mrtvý tón nadějí hudby

~

že něco nového ze mne ještě vzejde
a prázdno stane se zapomenutým

~

v každém kroku co je kruhem slyším svůj křik
ještě stále chci žít a dýchat nové zkušenosti
chci znovu najít barvy co ztratili své nebe
postavit most přes propast života
ze dřeva snů a oceli zklamání

~

s vírou se spojit a tančit
na motýlí vzdušné cestě
láska je světlo
co vše napraví

~

propast mluví
v jinotaji

~

chceš-li mě přejít
musíš věřit
láska je zázrak
co rozkvétá v tobě

~

kostky padají
stíny vrhají
každé rozhodnutí co jsem udělal
zůstává jako ozvěna v srdci

~

co mohlo být kdybych jinak hrál

~

v očích tvých jsem viděl svět
teď už jen prázdný je ten let
co nás rozdělil

~

stíny kostek padají
a já se ptám
kolik ztracených snů
mi čas vzal