Supernova v slze mořské panny

jsem fraktál

vzpomínka na moře

osamělá krůpěj

v nekonečné pustině písku

~

v mé průzračnosti

čas se zalyká

a lidské osudy

se zrcadlí

~

jsem archiv vln

burácející ozvěna příbojů

v mém lesku

tříští se epochy

~

v černých dírách

ztrácí se sny

jsem mlčenlivý svědek

mnohých zrodů a zániků

~

svým třpytem

lámu světlo

vyhaslých sluncí

a vzdálených galaxií

~

v zrnkách mořské soli

pláče krystal

nese tíhu poznání

i lehkost zapomnění

~

jsem šepot lastur

v prastarém tónu Sirén

vířím věčný bál

kde tančí radost s bolestí

~

jsem tekutá paměť

tančících atomů

prvotního výbuchu

pulzující věčností

~

v mém nitru

dřímá tajemství

semínko znovuzrození —

vesmírný paradox