Neposečená
- Datum: 21 března, 2026
- Autor: Zdeněk Vlha
- Rubrika: Touhy
0
Ó, čela mladých slunečnic
v moři zlatem orosená,
nevíte, že jste spočítaná?
Chcete růst nad starý lán.
Vaše těla, ještě křehká,
myslí, že léto zůstává.
K obloze zvedáte
svou žlutou tíhu.
Ve stoncích dozrává
cizí sklizně míza.
Nechám se sežehnout
na konci léta —
tou, co zůstala neposečená.
❦
Další básně:
Město z papíru
Každý verš mé básně je cihlou, každá metafora oknem. Jsem architektem i ničitelem vlastních il...
Kaplička
Používám jazykové tvary odchylující se od spisovné češtiny jako součást básnického v...
Když jsem ještě nevěděl
Jsem osamělý rybář cizího štěstí.
Sedím u břehu, hážu kamení
a počítám letokruhy vody,...
Upozornit
0 Komentáře
nejstarší
