Osiřelé polibky
- Datum: 24 března, 2026
- Autor: Zdeněk Vlha
- Rubrika: Ztráty
0
Osiřely polibky milenců.
Nikdo je nevezme zpět.
Slzy jsou kapky prošlého mléka
z prsou nevinných let.
~
Vracejí se na místa prvních dotyků,
ze stromů seškrabují vyřezaná srdce.
Déšť smývá z kůry stará znamení.
~
Jsem oráč neúrodného pole.
Nic z něho nevzejde.
Kámen o kámen zazvoní
pod ostřím zemdlené radlice.
~
A přece ještě cítím teplo tvé kůže.
Byla jsi moře.
Plaval jsem v tobě, potápěl se rád
jako ten, kdo ještě netuší,
co všechno ztratí.
❦
Další básně:
Přemalovaná svatba
Pro Tebe, milovaná ženo. Pro Tebe, Petruško…
Prosím, drž mě
...
Hledač z galaxie X
O samotě. O setkání. O loučení. O dvou lidech, kteří se na chvíli najdou v temnotě tohoto sv...
Otevřené okno
V mé nejnovější básni zkoumám hranice mezi vnitřním a vnějším světem skrze surreální obrazy ...
Upozornit
0 Komentáře
nejstarší
