Epitaf nenapsaného

Píšu prázdný řádek,

co kdysi obsahoval slova.

~

t

Písmena zapomnělav

a    r    .

~

Báseň umírá,

když je čtena.

~

Oslavuji nenapsaný epitaf

mrtvých vět.

~

Každá kaňka —

portál neviditelna.

~

Kdo nečte,

jediný rozumí.

~

Z úst sypu verše,

jak obětiny

na hrob

vymazaných.

~

Hnojím slabikami

svá první slova.

Čtenář — lopata,

vykopává mě z textu.

~

Z hrobu veršů klíčím,

z ducha poezie.

~

Tato báseň

je sebevražda,

kterou páchám

tvýma očima.

❦