Klíny
- Datum: 07 listopadu, 2025
- Autor: Zdeněk Vlha
- Rubrika: Ztráty
0
Myšlenky plavou do včerejšího ticha,
kde slova ještě nezazněla.
~
Kde fráze nebyly nikdy v módě.
Tvé miluji vážilo celý svět.
Byli jsme jen klíny,
co se na chvíli podepřely v srdeční krajině,
aby cítily, žily, milovaly, snily,
smály se, radovaly, objímaly, líbaly.
~
Poskládám papírek do tvaru srdce,
rozbalíš ho, čteš slova, slova, slova, slova, slova…
lásku vyplenila slepá bolest,
bolest, bolest, bolest, bolest, bolest…
~
Bolesti slepá, já jsem tvůj syn,
dej mi zpátky, můj jediný klín.
~
Bolesti slepá, já jsem tvá dcera,
dej mi zpátky mou vzpěru, můj klín.
~
Bílou paličkou mávala, hledala
opuštěné básníky nad šálkami kávy,
aby jim jejich pera polámala.
V kavárnách nedopitého štěstí,
jim polibky ze rtů vroucně stírala.
V zatuchlých knihovnách
stáli jak vojáci na stráži,
hlídali v katakombách své mrtvé sny.
~
Jednoho po druhém je vodila
do svého domu bez oken,
dávala jim pít likéry žalu,
aby trpěli, sténali, vzlykali, truchlili,
skučeli a naříkali, bědovali, úpěli,
na krásu, lásku, pravdu i něhu,
na pokoj, teplo, štěstí, mír a dobro zapomněli.
~
Pili a jejich oči stále více tmavly,
havrani se jim smáli,
když jim z nich světlo klovali.
~
A když zrak svůj zcela ztratili,
duši svou pod hvězdami vysypali,
jak střeva na jatky, aby se vykoupili
a mohli konečně plakat s kameny,
v zahradě beznaděje s planými květy osiřeli.
~
Bolesti slepá, já jsem tvůj syn,
dej mi zpátky, můj jediný klín.
~
Bolesti slepá, já jsem tvá dcera,
dej mi zpátky mou vzpěru, můj klín.
~
Ó, žalní básníci, vzpomenete si,
jak chutnala vaše láska,
než ji bolest plakat naučila?
~
Bolesti slepá, já jsem tvůj syn,
dej mi zpátky, můj jediný klín.
~
Bolesti slepá, já jsem tvá dcera,
dej mi zpátky mou vzpěru, můj klín.
~
Byli jsme klíny, v srdeční krajině,
cítili, žili, milovali, snili,
smáli se, radovali, objímali, líbali,
doufali, věřili, tančili, zpívali,
hladili, šeptali, naslouchali, dýchali,
plakali, toužili, nacházeli, bouřili,
klidnili, rozkvétali, vadli, létali,
padali, vstávali, kráčeli, třásli se,
chvěli, hořeli, hledali…
~
Bolesti slepá, já jsem tvůj syn,
dej mi zpátky, můj jediný klín.
~
Bolesti slepá, já jsem tvá dcera,
dej mi zpátky mou vzpěru, můj klín.
❦

