Muž, který vidí a pláče
- Datum: 28 srpna, 2025
- Autor: Zdeněk Vlha
- Rubrika: Básnická sbírka: Když slova pláčou, Ztráty
0
Vezměte jeden podzimní den, přidejte vzpomínky na lásku a míchejte, dokud se nerozbřečíte.
♡ ・゚✧*:・゚✧ Pro Tebe, Petruško ✧゚・:*✧・ ♡
❦
Vítr pohybuje
rukama stromů,
probírá listy
svými prsty,
proplétá je
do copánků
a zelené tváře
tleskají.
~
Jsem muž,
který vidí
a pláče.
~
Krása má svůj vlastní tón,
když ráno šeptá do oken
chladnými rty.
~
Slyším dýchat zem.
Opadané květy —
prší déšť.
~
Osamělý podzim bledne,
barvy se ztrácejí.
V kalužích se topí
rozbitá obloha.
~
Kde se láska ukrývá?
~
Je zbytečné
pokoušet se chytit
co mizí.
~
Láska není pták
co si sedne do dlaní.
Čím víc ji svíráš,
tím dál ti odletí.
~
Nelze ji honit.
Když se otočíš,
zmizí jak stín.
~
Srdce je pole,
kde se láska
může schovat.
~
Marné je
chytat,
chtít.
~
Láska se nedá pochopit.
⁂
❦

