Chléb
- Datum: 06 prosince, 2025
- Autor: Zdeněk Vlha
- Rubrika: Když slova pláčou, Paměť
0
Každý bochník chleba nese otisk rukou, které ho hnětly. Věnuji té, která hnětla mé srdce. Na vrbině pláče nalomená větvička, v černé vodě pluje…
Další básně:
Nekonečno
chtěl bych s Tebou jít
až na samý okraj
kde začíná
nekonečno
∞
kde namísto hvězd
třpyt...
Sútra smrti (Monolog z kříže)
„Mami? Jsi tam? Já tě nevidím, mám v očích krev. Ale cítím tě. Cítím, jak se ti trhá srdce. Víš co? ...
Poezie ve vodních kruzích
do vody píšu
básně své
tichým pohledem
~
voda mě slyší
šeptá ...
