Srdce je krajina,
co na chleba
každé ráno natíráš,
s moštem ze sudů
a zralými odrůdami
vinných rév,
polykáš život a déšť.
~
Jsou hrozny —
pevná sladká ňadra,
šťavnatá k ochutnání.
Ta prsa šťastná
co smějí se
v náručích opojných.
~
Vinaři s mozoly na dlaních
sbírají je do košů z proutí.
~
Bobule temnotou svraštělé,
staré vrásky oškubaných dam,
nezralé a tvrdé, co škrtí v hrdle,
plesnivé, kyselé k vyplivnutí.
~
Všechny ty krásky shnilé
házejí vrabcům do trávy.
~
Jen sladké jsou vhodné k zušlechtění.
~
Kladou se do lisu,
šroubem jim utahují hlavy,
až do naha praskají slupky.
~
Toužebně lížu jejich vysvlečená těla.
~
Víno mi teče po bradě
barví mé rty
barvou zralého léta.
~
Polykám kapky rubínové záře
a opíjím se vůní toskánských kopců.
❦
