Katalog básní 145

Ze skořápek světel vyletěl orel, na okraji propasti zobákem kloval rány světa. ~ Trůn z lidských kostí a…

Vidím dva staré lidi sedět na lavičce. Drží se za ruce a mlčí… Tehdy si uvědomím, co je…

„Mami? Jsi tam? Já tě nevidím, mám v očích krev. Ale cítím tě. Cítím, jak se ti trhá…

Existuje něco, co ani Buddha neumí. A možná právě proto se usmívá. 🙂 ༄༅། །སྣང་བ། ▲ ▲ ▲…

cítím jak stékáš po pramíncích po řasách jak se mě dotýkáš jak ze mě svlékáš opuštěná rána jak…

Ano, píšu o tom znovu a znovu… Protože to stále bolí. Tentokrát přes obraz prázdné vázy, která stále…

Naše verše se k sobě přibližují jako dva listy papíru – na okamžik se překryjí, vytvoří nový tvar,…

kostky vrhají stíny na mou cestu rozhodnutí co jsem učinil teď stále v sobě nesu ~ stíny minulosti…

klíčem zamyká svět když do srdce vchází v zahradě pláče květ a v kapkách slz smutný déšť ~…

jak křehká skla lámou se sny když spíš ~ v hlavě zpěv ptáků co nikdy neslyšíš ~ chytám…