Katalog básní 157


Rubínová báseň 2026

Byla to láska, kvůli níž se nestydím ani za svůj smutek, ani za to, že jsem miloval celý…

Za poslední astrální vlas 2026

Když vidím táhnout hejno ptáků do vzdálených krajů, dívám se na člověka a vím, že i pro mě…

Mlčencům 2025

Kalíšek ztráty vypiju do dna, nechť jiného objímá ta krásná vrba.

Zima 2025

Zima sází ledové květy do chladu. ~ Rána mají chuť stříbra. ~ Řeka jak poslední lásky věta —…

Stařec 2025

Ze skořápek světel vyletěl orel, na okraji propasti zobákem kloval rány světa. ~ Trůn z lidských kostí a…

Bez pocty 2025

Tam někde leží básník v zemi — na Olšanech. ~ Roste z něho plevel, hřbitovní kvítí. ~ Jak…

Na Štědrý den 2025

Mráz ohryzává prasklinu na okně. Bílá velryba pluje v mé hlavě. Naráží do zasněžených stěn, které tu zůstaly…

Cesta osamělého srdce 2025

kam vedou sny když se rozplývají kde jsou ty cesty co vedly k naději ~ kde jsou ty…

Píseň žlutých chryzantém 2025

„…vezmi svoje haiku tisíckrát na rty, než ho vypustíš…“ (Bašó) v prázdnotě ticha vadnoucí chryzantémy pějí o žluti…

Ptáčátko 2025

Jsem ptáčátko, co vyletělo ze srdce zraněného. ~ Pláč křidélky vysušilo. ~ Jaro vůní zavonělo, o petrklíč nohou…

Zbytečné čekání 2025

Na prázdném nádraží ~ bzučely můry na opuštěné lampy. — Nikdo už nepřijel. ❦ Další básně:Přemalovaná svatba Pro…

Díry po hřebech 2025

Svou báseň s prvky křesťanské symboliky prolnuté s mytologickými motivy jsem se snažil napsat jinak, než je běžné,…

Přání 2025

Do starého šuplíku uzamkl jsem verše na devět západů, než se duše uzavřela. ✧ Slunce světlo svléklo, do…

Dnes ne 2025

Smutná rána bez dotyků, která neví, komu budou patřit. ~ Srdce své mám svěřit bolu? ~ Dnes ne…

Vina 2025

Bál jsem se. Tma slyšela můj strach. ~ Schoval jsem srdce, aby nepoznalo, kolik lásky mu chybí. ~…

Účtenka 2025

Život není malý. Záleží, co si z něj každý odnese. Na rubu účtenky, mezi dvěma kily brambor a…

Nikdo 2025

Miláčku, pořád v sobě nesu všechno, co jsme už spolu nedokázali unést. Jsi nikdo — jen prázdné jméno…

Chléb 2025

Každý bochník chleba nese otisk rukou, které ho hnětly. Věnuji té, která hnětla mé srdce. Na vrbině pláče…

© 2007–2026 Zdeněk Vlha · Autorské texty © Zdeněk Vlha · Hudba a obrazy: AI (Suno) – tvorba řízená autorem, s vlastním konceptem, prompty a úpravami.