Pocta Jiřímu Ortenovi

Slova svázala jazyk.

Básníka v bolestech odrodila.

 

A z veršů jeho

vykvetlo jaro,

aby na zimu zapomnělo.

 

A hrálo. Den se rozlil

do okrajů stránek.

 

Nevešel se a škrtl o papír —

 

co mělo znít,

zůstalo uzamknuté

v ústech.

❦