Sexualita

Fráňa Drtikol kdysi napsal:

Psal jsem, že člověk má při každém konání podat to nejlepší. Také při souloži má člověk podat to největší… Spojení muže a ženy musí býti také umění… Nesmí to býti sprosté lehnutí těla na tělo; to dovede každý sedlák. Musí v tom být něco vyššího!

(Zdroj citace: DRTIKOL, František. Deníky a dopisy z let 1914-1918, věnované Elišce Janské. Vyd. 1. Praha: Svět, 2001, 174 p. ISBN 80-902-9860-5.)

A stejně to vidím i já. Cokoliv člověk dělá, ať to dělá s citem vidět ve všech věcech jen to nejvyšší. Smysl pro krásno by měl být v člověku zakořeněn už od nejútlejšího věku a potom vše, co člověk udělá, bude obdařeno živou jiskrou vyššího účelu a smyslu. Fráňa vzpomínal např. sex. Sex je krásný, pokud víme, o čem v něm jde. Sex dvou lidí, to je komunikace mezi dvěmi lidskými bytostmi, kdy každý hledá v tom druhém část sebe sama; hledá lásku. O ničem jiném to není. Každý z nás potřebuje být milován, protože když není člověk milován, duševně umírá, až v krajních případech může upadnout a zcela se odcizit sociálním citům. Každá nesmrtelná duše je živena láskou a stejnou lásku vyhledává i když je vtělená v lidském těle. Ale láska těla je jen nedokonalým odrazem skutečné lásky naší duše.

A tak, když se dva lidé milují v tělech, nechť se v tom tanci milování zcela ztratí. Nezapomeňte, že sex není jen pouhé ulehnutí těla na tělo. Musí v tom být poezie. Cítíte, jak se vzájemně dotýkáte. To nádherné živočišné teplo, kterým se vám rozproudí krev a vzrušení narůstá. Jste na začátku, kdy se teprve zahříváte, před jedním z nejnádhernějších tanců, kterým nás obdařila Prozřetelnost.

Nasloucháte tepu srdce milované bytosti a poznáváte každé zákoutí její rozkoše. Chcete ji potěšit, a dát ji aspoň na zlomek okamžiku pocítit záblesk ráje, i když nedokonalého, omezeného a ohraničeného lidskými těly. Hledáte její erotogenní zóny a přivádíte ji na vrchol blaha. Intimita života se před vámi otevírá a vy se otevíráte jeden pro druhého.

Lidské tělo je velmi důmyslný stroj, který je oživován duší, jež ovládá mysl těla. A proto i duše se chvěje vyššími vibracemi při milování se dvou duševně blízkých duší.

Když je sex založený na upřímné lásce dvou blíženeckých duší, takový sex je jako pramen živé vody, který energii nebere, ale naopak dává! Jen pozorujte přírodu, jak se v ní všechno miluje. Je to velký oceán lásky, ve které to všechno víří a pulzuje.

Jaký nádherný tanec! Jemné doteky, kterými se vzájemně hledáme a v našem vzájemném chvění se opět a opět potkáváme. Vidím nádherná prsa, jako dva měkké polštářky, ve kterých chci prospat jednu nepatrnou věčnost. A od prs něžně sklouzávám do okvětí růže, které se přede mnou zvolna otevírá, jako květ otevírá své poupě pro malou žlutou včelku, aby se s ní podělilo o svůj sladký nektar. Dlaně chvíli laskají toto nádherné poupátko a stále více a více je přitahováno její vůní. Až nakonec velmi zvolna malá včelka proniká do jejího zákoutí, ve kterém objevuje sladký nektar jako synonymum nesmrtelného Božského nektaru – svatého amritam. Clitoris je dlaní drážděn, až se celé tělo chvěje vzrušením, které postupně vrcholí a mysl je v dokonalé meditaci. Obě těla jsou nanejvýš vzrušená až nakonec přijde vyvrcholení, kdy sperma jako gejzír tryská v blaženém objetí dvou rozpálených těl. Nastává odevzdání a přijetí.

Sexualita je důležitou součástí zdravého lidského života. Je mi moc smutně z toho, kolik zla pramení z nepochopené lidské sexuality. Ještě jednou opakuji, není to sex, co je špatné, ale to, co je doopravdy špatné, je nesprávné pojetí sexuality, jinými slovy je to nesprávná komunikace člověka prostřednictvím své sexuality.

Z toho, co jsem právě řekl, je jasné, že když člověk střídá partnery jako ponožky a souloží s nimi jen z čistého potěšení smyslů, nebo když se nějaký úchyl v parku den co den z nějakého důvodu odhaluje, anebo, když nějaký muž znásilní ženu nebo žena znásilní muže, potom to už pokládám za velmi špatné a zvrácené chování. Ale nijak tyto lidi, pokud nejsou nebezpeční svému okolí ( tedy nemám nyní na mysli znásilnění ) neodsuzuji. I oni se možná jenom učí komunikovat prostřednictvím své sexuality. Je ale zvrácené, pokud je společnost pranýřuje za to, co se teprve učí. Ale zase, abyste mne špatně nepochopili, pokud se člověk chová společensky nezdravým způsobem, určitě ho nenechám, aby se třeba na veřejnosti odhaloval. Ale pošlu ho třeba k sexuologovi a psychologovi. Prostě mu podám pomocnou ruku, protože vidím, že nezvládá svou sexualitu. Ale aby ho společnost nesmyslně pranýřovala za to, že se učí jak komunikovat prostřednictvím své sexuality? To se mi vidí trochu přitáhnuté za vlasy.

Můj nesmrtelný a věčný Duch si je vědomý té velkolepé rozmanitosti na všech úrovních Bytí. Jak bych mohl jedno vystavovat a druhé skrývat? Já píšu o rozmanitostech celého Bytí, o všech jeho barvách, etudách a stupních. Jen kvůli tomu, že se to některým z vás nelíbí, nepřestanu psát o každém jednom aspektu života. Vždy zůstanu sám sebou. Či už se to někomu líbí nebo ne.