Náhodný poutníku mezi živými,
u hrobu zapomenutého stojíš.
Ležím v kabátu z nedopsaných vět,
s kapičkou soli za límcem.
~
Pod hroudou hlíny
prošel jsem cestami prošlými,
s odřenými koleny.
~
Kolik slov jsme převalili v ústech.
Ty drahokamy hořké, sladké,
někdy chladné —
nevypovězené.
❦
