Rozhovor s Nadvědomím 2
- Datum: 24 března, 2016
- Autor: malé srdce
- Rubrika: Dialogy
1
| malé srdce Nadvědomí |
|---|
| Kde je nebe, můj Milovaný Božský Příteli? |
| Nebe je tam, kde je Tvé srdce. Pokud hledáš nebe, podívej se kde se nachází tvé srdce. Pokud namísto nebe hledáš Mne, Já budu Tvým nebem a dám nebi všechnu krásu hvězd. Avšak pokud hledáš jen marnost nad marnost, budu pro tebe jen prázdnou marností a ničím jiným. Pohleď na otevřené nebe svou vírou ve Mne a Já dám tvým očím světlo, aby vidělo mé vlastní Světlo. Vždyť jsem řekl, že pokud nebudete jako děti, do Království Božího nikdy nevstoupíte. Dítě nepřemýšlí o své lásce, ono chce pouze milovat bez toho, aby za to chtělo na oplátku také lásku. A tím více se mu dostává Mé lásky, protože ne podle lidských měřítek je hodnocena pravá láska, nýbrž podle Božských měřítek je láska hodnocena na vahách života! |
| Jak mohu mít srdce schopné takové lásky, ó můj Milovaný? |
| Když své srdce naplníš jen jedinou živou Myšlenkou na Mne a tuto Myšlenku - Cit rozvineš do úplné odevzdanosti pravé víry, přitáhneš si Mne do své vlastní svatyně prosycené kadidlem tvé nejněžnější vůně, které neodolám a vřele přijmu toto tvé nejupřímnější obětování. Tak si Mne zcela podmaníš a už nikdy neuzříš smrti! |
| Co je to věčný život? |
| Věčný život je neustále se rozšiřující prostor tvé duše, který v sobě již nese semínko věčnosti. Až základ, který je přítomen v tom semínku, dojde naplnění, tvá vlastní smrt stane se znovuzrozením a toto znovuzrození je věčným životem. |
| Proč člověk musí zažívat tolik bolesti a trápení? |
| Aby se stal lehkým jako anděl a vylétl z hmoty stejně, jako motýl vylétává z kukly, až přijde jeho čas. I když ve světě hmoty člověk zažívá mnoho bolesti, může se nad tuto bolest povznést a být ve svém srdci blažený. To se stává tehdy, když se duše stane spojnicí mezi hmotou a duchem. |
| A proč je v člověku tolik strachů? |
| Protože žije pro to hmotné a zapomíná že je Duchem. Vždyť vše světské a hmotné je pomíjivé již svou přirozenou povahou a proto i člověk pokud je upnutý na to pomíjivé, podléhá strachu ze zániku a z pominutelnosti. Nemůže tomu být ani jinak, neboť přijímá z iluze všechny své klamné strachy a stává se svým vlastním vězněm. |
| Jaká hlubina se ukrývá v člověku? |
| Hlubina dokonalosti, která je věrným odrazem dokonalosti Boží. Avšak hlubina každého člověka je jiná. Představuje to jedinečné, co člověka odlišuje od druhého člověka a přesto je dokonalost jednoho i dokonalost druhého ve vzájemné Jednotě a Harmonii s Božím Světlem Prapodstaty. Proto dokonalost jednoho je dokonalostí druhého a jak jeden, tak i druhý vycházejí z Prvního. |
Návrat mesiáše. Na zemi se něco děje. Je to návrat mesiáše. Mistr ducha světlo šíří, jak z jara roste polní kvítí. Osciluje celá země. V jeho pravém jméně. Není místa, není skrytu, není oči bez údivu. Duch všech vyňat bude Spravedlivý, proces bude všechno světlo pohlceno. Spravedlivě roztříděno. Každému dle svědomí. Místo, tělo přidělí. Farizejci třeste se. Sklizeň se blíží – lži, podvody vašeho ducha tíží. Pod váhou té tíže, budete se plazit níže. Ve svém vlastním klamu, ústa plné prachu. Tisíce let bloudil jsem krajinou, hledal jsem lásku jedinou. Moje duše byla zarmoucena. Na zemi není místo pro Boha.… Číst vice »