Co prozradil kámen

V kapkách deště plují ryby,

tak malé, že je nevidím.

Myšlenky protékají,

říčním korytem mysli.

~

Vylévají se do mraků,

ze kterých na mě prší.

~

Potom někdo zastavil déšť,

Slunce si sedlo opodál

do mokré trávy,

aby mě vysušilo.

~

Poprvé jsem naživu,

abych byl svědkem té krásy.

~

Cosi zašimralo v mé duši,

připlula neznámá velká ryba

z mé hlavy:

~

„Víš už, kdo vlastně jsi?“

~

Kámen mi to prozradil:

~

Ty jsi ta kapka —

a někdo tě právě pije.

❦