Promluva k lidem

buďte bdělými v každé chvíli. Žijte svou bdělou přítomnost. Neznám nic krásnějšího než být plně TU a TEĎ. Je jasné, že se vám to bude dařit jen občas, ale když se vám to podaří, tak ty chvíle za to rozhodně stojí. Cokoliv děláte, dělejte s vědomím, že to děláte. To znamená, že když jdete po ulici, vězte že jdete po ulici, nebo když se milujete s dívkou, kterou milujete, úplně se v tom milování ztraťte. Čehokoliv se dotknete, prociťte to svým hmatem; Když hladíte květy konečkami prstů, ponořte se do absolutní krásy své duše. Dotkněte se jejich živé přítomnosti, vdechněte jejich vůni a zemřete okouzleni ve své blaženosti. To je život přátelé, dokonalý i v té bolesti, dokonalý i v nedokonalosti. A dokonalý i v té kráse.

Až jednou přijdete na to, že veškerá nedokonalost je jen projevem vyvěrajícím z absolutní dokonalosti, neubráníte se úsměvu a vnitřnímu štěstí, že je vše tak, jak je a vše to co je a co se děje, je dobré a vždycky bylo. V tu chvíli vás opustí jakýkoliv strach. V tom okamžiku budete cítit ve vašich vlastních hlubinách trvalé štěstí. Dokonce, i když sem tam budete dělat ještě věci, které křesťané označují slovem hřích, už se nikdy však nebudete obviňovat. Sami pocítíte a prohlédnete, když učiníte něco špatného nebo když se dopustíte nesprávného jednání. Hlas vašeho svědomí vám to řekne. Tehdy můžete a budete smutní, ale nic vám nezabrání, abyste ve svých vnitřních hlubinách nepřetržitě a trvale pociťovali štěstí a blaženost. A jak budete stále častěji žít v přítomnosti života, jakoukoliv odchylku toho, co je dobré a správné, pocítíte v sobě v jediné nanosekundě věčnosti.

Také nezapomeňte milovat láskou vše co existuje, protože vše existuje z nekonečné Moudrosti Boží, stejně jako vy. I přesto, že vaše láska bude nedokonalá a mnohdy ještě sobecká, milujte; milujte dle míry vaší schopnosti milovat. Milujte však upřímně a tehdy vaše nedokonalá láska bude přijímána s porozuměním. Žijte s vědomím, že vaše láska je jen zárodečkem pro lásku nejvyššího stupně – pro lásku Kristovského stupně. Nehleďte na to, kolik času bude trvat než tohoto stupně dosáhnete. Ve světle věčnosti je úplně jedno, kdy toho bude dosaženo. Tam nic takového jako je čas neexistuje. Až toho dosáhnete pochopíte, že jste v tom dokonalém stupni lásky vždycky byli, protože kde není času, tam je jen věčnosti. A věčnost není nic jiného než absolutní Boží dokonalost, z jejíž prazákladu jste se oddělili i vy. Je sice pravda, že jste přijali hmotu, aby Prazáklad mohl být poznán sám sebou, ale přesto je hmota ve skutečnosti jen snem, který sníte, je jen prchavou iluzí neskutečna, probíhající v čase. Vždyť hmota tak jak ji známe, se může projevit jen díky iluzornímu času. Hmota je vázána právě na ten čas a stejně jako i čas, je i ona jen prchavou bublinkou, která vyšumí, až přijde její čas.

Všude jen samá láska! Když se vědomě rozhlédnu, všude vidím jen samé nádherné květy. A když je vidím, tak chci stále růst v té lásce a naplnit vše to, pro co jsem byl zrozen Moudrostí Stvořitele. Já jsem Jeho snem a On mým probuzením. Už se nikdy s nikým nechci na tomto blogu či jinde hádat. Pište si, co jen chcete. Já vás budu jen milovat ve své duši a celým svým Duchem. Vůbec nemám potřebu cokoliv říkat a přesto k vám neustále mluví mé malé srdce, protože vás miluje a pokud cítí, že vám prostřednictvím těch nedokonalých slov uskupených do vět může něco dát, tak k vám nepřestane hovořit, neboť ví, že každý si vezme jen to, co sám potřebuje.

Co se mne týká, já již žiji svou věčnost, trvale šťastný sám v sobě. Ale to neznamená, že nepřicházejí vlny smutku a bolesti života jako lidské bytosti. Bytosti, která ještě stále žije jako člověk. Člověk, který se umí i rozčílit, který dokáže být mnohdy i nervozním a který podléhá mnohým nedokonalostem hrubo-hmotného světa, ve kterém se pohybuje. Ale stačí jen nepatrný okamžik vědomé a bdělé přítomnosti, aby ho zcela pohltilo a prostoupilo živé ticho ( prázdno ) a tehdy je vše tak, jak je. A vše je dobré.

S láskou vaše

malé srdce